Někteří čtenáři si možná vzpomenou, že jsem si před pár měsíci na Alibabě koupil levný elektrický mini truck. Vím to, protože od té doby dostávám téměř každý den e-maily s dotazem, jestli mi dorazil můj čínský elektrický pickup (někteří ho s humorem nazývají můj F-50). No, teď konečně můžu odpovědět „Ano!“ a podělit se s vámi o to, co jsem dostal.
Na tento náklaďák jsem poprvé narazil při procházení Alibaby a hledal týdenní novinku do svého týdenního sloupku Podivná elektromobily týdne na Alibabě.
Našel jsem elektrický náklaďák za 2000 dolarů a vypadal perfektně, až na převodový poměr asi 2:3. Jede jen 40 km/h. A má jen jeden motor s výkonem 3 kW. A za baterie, dopravu atd. se musí platit navíc.
Ale kromě všech těch drobných problémů vypadá tenhle náklaďák hloupě, ale je to fajn. Je trochu malý, ale okouzlující. Tak jsem začal jednat s obchodní společností (malou firmou ChangLi, která dodává i některým americkým dovozcům).
Vozík jsem mohl vybavit hydraulickou skládací plošinou, klimatizací a obrovskou (na tento malý vůz) Li-Ion baterií s kapacitou 6 kWh.
Tyto vylepšení mě stály asi 1 500 dolarů nad rámec základní ceny, plus musím zaplatit neuvěřitelných 2 200 dolarů za dopravu, ale alespoň si pro mě jede můj náklaďák.
Proces přepravy se zdá být dlouhý. Zpočátku všechno šlo dobře a několik týdnů po zaplacení můj kamion mířil do přístavu. Stál ještě několik týdnů, než byl přeměněn na kontejner a naložen na loď, a pak, o šest týdnů později, loď dorazila do Miami. Jediný problém je, že můj kamion už na ní není. Kam se poděl, nikdo neví, strávil jsem dny obvoláváním přepravních společností, logistických společností, svého celního agenta a čínských obchodních společností. Nikdo to nedokáže vysvětlit.
Čínská obchodní společnost se nakonec od přepravce na své straně dozvěděla, že můj kontejner byl vyložen v Koreji a naložen na druhou kontejnerovou loď – voda v přístavu nebyla dostatečně hluboká.
Abych to zkrátil, kamion konečně dorazil do Miami, ale pak se na pár týdnů zasekl na celnici. Jakmile konečně prošel celnicí, zaplatil jsem dalších 500 dolarů chlapíkovi, kterého jsem našel na Craigslistu a který použil větší valník, aby odvezl nákladní vůz na pozemek mých rodičů na Floridě, kde si Will měl udělat nový domov.
Klec, ve které byl přepravován, byla promáčknutá, ale vůz zázrakem přežil. Tam jsem vůz vybalil a s radostí předem naložil mlýnek. Nakonec se rozbalení podařilo a během první zkušební jízdy jsem si všiml několika závad ve videu (samozřejmě se můj otec a manželka, kteří tam byli, aby sledovali průběh show, brzy nabídli, že ho otestují).
Po dlouhé cestě kolem světa jsem byl prostě ohromen, jak dobře se s tímhle kamionem dařilo. Myslím, že příprava na havarovaný kamion mi pomáhá snížit očekávání, a proto jsem byl šokován, když byl kamion téměř celý promáčknutý.
Není nijak zvlášť výkonný, i když 3kW motor a regulátor maximálního výkonu 5,4kW mu dávají dostatek výkonu při nízkých rychlostech na to, abych ho táhl kolem domu mých rodičů. Maximální rychlost je pouze 40 km/h, ale i tak na nerovném terénu kolem polí na tuto rychlost zřídka zrychluji – o tom později.
Odpadkový korba je skvělá a dobře ji využívám k sbírání zahradního odpadu na zemi a jeho odvozu zpátky na skládku.
Samotný pick-up je celkem dobře zpracovaný. Má celokovové panely karoserie, elektricky ovládaná okna s klíčem od auta a kompletní sadu osvětlení včetně směrových světel, světlometů, dálkových světel, zadních světel, couvacích světel a dalších prvků. Nechybí ani couvací kamera, ocelové police a rámy korby, výkonné nabíječky, stěrače s kapalinou do ostřikovačů a dokonce i poměrně výkonná klimatizace (testovaná v horké a vlhké Floridě).
Celá věc by možná potřebovala lepší ošetření proti rzi, protože jsem si po měsících dlouhé plavby po moři všiml trochu rzi na několika místech.
Rozhodně to není golfový vozík – je to plně uzavřené vozidlo, i když pomalejší. Jezdím převážně v terénu a kvůli hrubému odpružení se zřídkakdy přiblížím maximální rychlosti 40 km/h, i když jsem si trochu projel po silnici, abych rychlost otestoval, a bylo to téměř přesně těch slíbených 40 km/h.
Tyto vozy a nákladní vozy Changli bohužel nejsou schváleny pro silniční provoz a téměř všechna místní elektrická vozidla (NEV) nebo vozidla s nízkou rychlostí (LSV) se nevyrábějí v Číně.
Jde o to, že tato elektrická vozidla dosahující rychlosti 40 km/h spadají do kategorie federálně schválených vozidel (LSV) a věřte nebo ne, skutečně na ně platí federální bezpečnostní normy pro motorová vozidla.
Dřív jsem si myslel, že dokud NEV a LSV můžou jet rychlostí až 40 km/h a mají směrová světla, bezpečnostní pásy atd., tak by mohly být na silnicích legální. Bohužel to tak není. Je to ještě těžší.
Tato auta musí ve skutečnosti splňovat dlouhý seznam požadavků, včetně použití dílů DOT, aby byla legální na silnicích. Sklo musí být vyrobeno ve sklárně registrované u DOT, zadní kamera musí být vyrobena v továrně registrované u DOT atd. Nestačí jet rychlostí 25 mil za hodinu se zapnutým bezpečnostním pásem a rozsvícenými světlomety.
I když auta mají všechny požadované komponenty DOT, továrny, které je vyrábějí v Číně, se musí registrovat u NHTSA, aby mohla legálně jezdit po silnicích Spojených států. Takže i když již existuje několik amerických společností, které tato auta do USA dovážejí, některé z nich falešně tvrdí, že tato auta jsou legální, protože jedou rychlostí 25 mil za hodinu (40 km/h), bohužel tato auta ve skutečnosti nemůžeme registrovat ani je dostat. Tato auta jezdí po silnicích. Jak výroba těchto produktů ve Spojených státech, tak zřízení továrny v Číně, která splňuje normy DOT a může být registrována u NHTSA, bude vyžadovat značné úsilí. Možná to vysvětluje, proč čtyřmístný Polaris GEM s rychlostí 25 mil za hodinu (40 km/h) potřebuje olověnou baterii za 15 000 dolarů a nemá žádné dveře ani okna!
Často je uvidíte za cenu kolem 2 000 dolarů na Alibabě a dalších čínských nákupních stránkách. Skutečná cena je ve skutečnosti mnohem vyšší. Jak jsem zmínil, musel jsem si hned připlatit 1 000 dolarů za velkou baterii, 500 dolarů za upgrady dle mého výběru a 2 200 dolarů za přepravu po moři.
Na americké straně jsem musel připočítat dalších zhruba 1 000 dolarů za celní a zprostředkovatelské poplatky a také nějaké poplatky za doručení. Nakonec jsem za celou sadu a spoustu dalších věcí zaplatil 7 000 dolarů. To je rozhodně větší výplata, než jsem očekával. Když jsem objednával, doufal jsem, že se vyhnu ztrátě 6 000 dolarů.
I když někteří mohou shledat konečnou cenu vyděračskou, zvažte i jiné možnosti. Dnes stojí mizerný golfový vozík s olověným a kyselinovým motorem asi 6 000 dolarů. Nedokončený stojí 8 000 dolarů. Velmi dobrý, v rozmezí 10–12 000 dolarů. Nicméně vše, co máte, je golfový vozík. Není oplocený, což znamená, že zmoknete. Není tam klimatizace. Nejsou tu žádní uklízeči. Dveře nebyly zamčené. Žádná okna (elektrická ani jiná). Nejsou tu žádná nastavitelná sedadla. Není tu žádný infotainment systém. Žádné poklopy. Žádná hydraulická korba sklápěče atd.
Takže i když někteří mohou považovat tento golfový vozík za vylepšený (a musím uznat, že na tom je něco pravdy), je levnější a praktičtější než golfový vozík.
I když je ten náklaďák nelegální, jsem v pořádku. Nekoupil jsem si ho za tímto účelem a samozřejmě nemá žádné bezpečnostní vybavení, abych se při jeho používání v silničním provozu cítil pohodlně.
Místo toho je to pracovní vůz. Budu ho používat (nebo spíše moji rodiče ho budou používat více než já) jako zemědělský vůz na jejich pozemku. Během prvních několika dnů používání se ukázalo jako velmi vhodné pro tento úkol. Používali jsme ho na zemi ke sběru spadaných větví a suti, přenášení beden a vybavení po pozemku a prostě jsme si užívali jízdu!
Rozhodně překonává benzínové UTV, protože ho nikdy nemusím doplňovat ani se dusit výfukem. Totéž platí pro koupi starého benzínového kamionu – dávám přednost svému zábavnému malému elektromobilu, který udělá všechno potřebné na místě.
V tuto chvíli se těším, až začnu s úpravami vozu. Tohle už je dobrý základ, i když na něm je ještě potřeba zapracovat. Odpružení není moc dobré a nejsem si jistý, co s tím můžu dělat. Dobrým začátkem by mohly být měkčí pružiny.
Ale budu také pracovat na dalších vylepšeních. Náklaďák by se hodil k dobrému ošetření proti rzi, takže to je další oblast, kde začít.
Také uvažuji o instalaci malého solárního panelu na kabinu. I panely s relativně nízkým výkonem, jako například 50W, mohou být docela účinné. Za předpokladu, že nákladní auto má účinnost 100 Wh/míli, lze i několik kilometrů každodenního používání kolem domu plně kompenzovat pasivním solárním nabíjením.
Vyzkoušel jsem to se solárním generátorem Jackery 1500 a zjistil jsem, že můžu získat konstantní nabíjení ze slunce pomocí 400W solárního panelu, i když by to vyžadovalo přetažení jednotky a panelu nebo instalaci polopermanentního zařízení někde poblíž.
Také bych chtěl k výtahové plošině přidat nějaké stojany, aby si rodiče mohli zvedat odpadkové koše a nosit je po příjezdové cestě jako po venkovské cestě na veřejnou komunikaci, aby si odpadky vyzvedli.
Rozhodl jsem se na něj nalepit závodní pruh, abych z něj vymáčkl pár kilometrů za hodinu navíc.
Na seznamu mám i pár dalších zajímavých úprav. Rampu na kola, rádioamatérské zařízení a možná i střídač, abych mohl nabíjet například elektrické nářadí přímo z 6kWh baterie nákladního auta. Pokud máte nějaké nápady, jsem otevřený i návrhům. Sejdeme se v sekci komentářů!
Určitě se v budoucnu ozvem s aktualizací, abyste věděli, jak si můj mini truck vede v průběhu času. Mezitím se uvidíme na (nečisté) silnici!
Mika Toll je nadšenec do osobních elektromobilů, milovník baterií a autor knih číslo 1 prodávaných na Amazonu s názvem DIY Lithium Batteries, DIY Solar Energy, The Complete DIY Electric Bicycle Guide a The Electric Bicycle Manifesto.
Elektrokola, která Mika v současnosti denně jezdí, jsou Lectric XP 2.0 za 999 dolarů, Ride1Up Roadster V2 za 1 095 dolarů, Rad Power Bikes RadMission za 1 199 dolarů a Priority Current za 3 299 dolarů. V dnešní době se ale tento seznam neustále mění.
Čas zveřejnění: 3. března 2023
